Servisní a doškolovací středisko Elitex (Hotel UNO)

Rozsáhlý komplex nynějšího hotelu UNO vytváří jednu z hlavních dominant před vstupem do centra města. Původní účel pozdně modernistické budovy byl však jiný. Areál byl totiž vystavěn jako servisní a zaškolovací středisko Investy, jednoho z tehdejších klíčových podniků zahraničního obchodu.

Rozsáhlý moderní komplex byl určen pro lukrativní pozemek v sousedství železniční stanice, a to v místě, kde dříve stával hotel Šebestl. Stavební povolení bylo vydáno v roce 1978 pro výstavbu Servisního a doškolovacího střediska koncernu Elitex se sídlem v Liberci, který pod sebou sdružoval několik národních podniků (v Ústí nad Orlicí se jednalo o Kovostav). Jako investor stavby vystupoval podnik zahraničního obchodu Investa, který se zabýval vývozem strojů pro textilní, kožedělný a obuvnický průmysl i zařízení pro jejich montáž. Právě role investora byla pravděpodobně klíčová pro výběr projekčního střediska, neboť Investa velmi úzce spolupracovala s Centroprojektem Gottwaldov. Tento projekční a inženýrský podnik vznikl na základech po válce zestátněného stavebnictví a soustřeďoval se zejména na návrhy budov pro kožedělný a textilní průmysl. Jeho vedoucí projektant Jiří Kotásek se stal také autorem projektu ústecké budovy.

Vzhledem k rozličnému účelu, který mělo středisko plnit, zvolili projektanti koncepci několika nízkých, do sebe zaklesnutých a vzájemně propojených objektů. Ty byly dokončovány, kolaudovány a uváděny do provozu postupně. V rámci komplexu vznikla jak obchodně-provozní budova, tak samozřejmě i ubytovací objekt. Jeho Architektonický výraz i použité materiály plně odpovídají dobové pozdně modernistické estetice. Železobetonové konstrukce dostaly lehký obvodový plášť ze zelených boletických panelů, jejichž průmyslová výroba a rychlá montáž odpovídaly tehdejšímu důrazu na efektivitu a typizaci staveb a jež později se staly jedním ze symbolů „normalizační“ architektury. V kombinaci s odolným hnědým kabřincem, ceněným pro jeho trvanlivost a výraznou strukturu, vytvářejí charakteristický materiálový a barevný kontrast stavby. Samotný vstup do budovy zdůrazňuje portikus se světlým kamenným obkladem.

Nedílnou součást veřejných staveb v dané době tvořila také výtvarná výzdoba. Podle tehdejší legislativy muselo být na umělecká díla vyčleněno 1–4 % z celkových stavebních nákladů. Pro komplex vzniklo několik děl, mezi nimiž vynikaly dynamicky tvarovaná kovová plastika Pohyb Jaroslava Šajna na mramorovém soklu ve vstupní hale a keramický glazovaný reliéf Předení – tkaní Josefa Úprky v restauraci, připomínající textilní tradici města.

V roce 1984, téměř ihned po dokončení, byl objekt převeden z majetku Investy do vlastnictví Elitexu. Investa se totiž ocitla v likvidaci poté, co tehdejší ministr zahraničního obchodu v roce 1983 rozhodl o jejím sloučení s podnikem Strojimport, což mělo zvýšit efektivnost zahraničního obchodu.

V 90. letech se původní Kovostav změnil na Rieter CZ s.r.o. a zároveň došlo k adaptaci komplexu pro potřeby nového hotelu UNO. V roce 1994 proběhla rekonstrukce pokojů 
a oprava stropů v restauraci a hale, v roce 1997 byly prostory suterénu upraveny na fitness centrum a ve stejném roce vznikla také zahradní restaurace.

Z původní umělecké výzdoby se do současnosti dochovala pouze plastika Pohyb; ostatní díla byla v průběhu pozdějších úprav odstraněna.

LJ

Výběr z pramenů a další zdroje

Archiv stavebního odboru MěÚ Ústí nad Orlicí.

Anna Štulcová, Art protis "Kouzlo vodní kapky". Č. záznamu: 23915, in:  Zuzana Křenková  – Vladislava Říhová et al., Sochy a města. 18. 6. 2019. https://sochyamesta.cz/zaznam/23915 [vyhledáno 12. 8. 2026]

Jakub Kmošek, Reliéf "Předení - Tkaní" v restauraci hotelu UNO. Č. záznamu: 24455, in: Zuzana Křenková  –  Vladislava Říhová et al., Sochy a města. 18. 6. 2019. https://sochyamesta.cz/zaznam/24455 [vyhledáno 12. 8. 2026]

Jakub Kmošek, Plastika "Pohyb" pro hotel UNO. Č. záznamu: 24454, in:  Zuzana Křenková  – Vladislava Říhová et al., Sochy a města. 18. 6. 2019. https://sochyamesta.cz/zaznam/24454 [vyhledáno 12. 8. 2026]

LŠ [Lucie Šmardová], Jiří Kotásek, Zlínský architektonický manuál, https://zam.zlin.eu/architekt/46-jiri-kotasek, vyhledáno 12. 8. 2026.

Výběr z literatury

Petr Vorlík – Klára Brůhová, Beton, Břasy, Boletice, Praha 2019. 

Věra Sekotová, Ústecké hospody, kořalny a restaurace, Ústí nad Orlicí 1997.